|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
|
|
Why the Czech Republic postponed adoption of the euro currency?
Vošková, Martina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce se věnuje odkládání termínu vstupu ČR do eurozóny a je konstruována jako případová studie. Pozorované období vymezuje léta 2004-2020, přičemž vysvětlení oficiálních stanovisek vlády hledá i v širším historickém kontextu. Hlavním cílem práce je odpovedět, proč česká vláda oddaluje přijetí eura a ozřejmit poměry, které jí to umožňují. Práce aplikuje materiální aspekt teorie liberálního intergovernmentalismu do českého kontextu, přičemž přibližuje ekonomické zájmy ČR na makro a mikro úrovni. Následně popisuje pozice významných zájmových skupin, primárně exportérů, a jejich vliv na vládní stanovisko. V rámci teorie konstruktivismu odmítá exkluzivní charakter české národní identity, kterou dává do kontextu s vývojem veřejného mínění v otázce přijetí eura. Na problematiku nahlíží pohledem ideologie a osvětluje chování politických aktérů v otázce měnové integrace. Perspektiva ideologie nejlépe vysvětluje českou zdrženlivost, především dominantní euroskepticismus ODS přesahující do ČNB a populismus dominující u nových politických aktérů. Nicméně ekonomické zájmy a národní identita poskytují parciální objasnění okolností, které umožnily zdrženlivost vlády a ozřejmují, proč euro optimistické strany (ČSSD) více nenaléhali na přijetí eura. Práce nabízí komplexní analýzu českého stanoviska k evropské...
|
|
|
The analysis of the Russian environmental cooperation with the Arctic Council member states
Němá, Olga ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Aktuálně probíhající klimatické změny umožňují široké ekonomické využití arktického regionu. Tento region je charakterizován rozsáhlými zásobami ropy a zemního plynu, ale také unikátním a zranitelným ekosystémem. Jakékoliv ekonomické využití regionu proto musí být v souladu s ochranou životního prostředí. Tuto ochranu také prosazuje hlavní mezinárodní organizace v regionu, Arktická rada. Cílem této diplomové práce je analyzovat ruskou spolupráci s ostatními členy Arktické rady s přístupem k moři v oblasti ekologie. Struktura práce se řídí teoretickým rámcem vycházejícím z teorie liberálního intergovernmentalismu. Nejdříve je za pomoci klíčových právních dokumentů analyzováno formování ruských národních zájmů v Arktidě. Za druhé je zkoumána účast Ruska na práci Arktické rady. Za třetí je analyzována dvoustranná spolupráce mezi Ruskem a zbylými čtyřmi arktickými státy s přístupem k moři. Z provedené analýzy vyplývá, že Rusko si je vědomo, že dosažení svých velmi ambiciózních ekonomických cílů je možné pouze společně se zlepšením ochrany životního prostředí. Rusko toto není schopno zajistit samo, a proto aktivně vyhledává mezinárodní spolupráci. Výzkum dále poukázal na to, že bilaterální způsob spolupráce převládal v období před vytvoření Arktické rady. Od roku 1996 tato organizace převzala dominantní...
|
|
|
Zhodnocení přístupu turecké vládní strany Spravedlnosti a rozvoje (AKP) k přistoupení k EU
Polách, Vladislav ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup turecké Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k Evropské unii (EU). Práce vychází z racionalistické teoretické školy, přičemž využívá Moravcsikovu teorii liberálního intergovernmentalismu. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. První z nich představuje dvě základní teoretické školy, jež se zabývají rozšiřováním EU. Tyto dva základní přístupy tvoří racionalistická a konstruktivistická teoretická škola, přičemž do obou dvou škol následně spadá několik dílčích teorií. Kapitola věnující se teorii je následně uzavřena debatou o empirických limitech konstruktivistů v případě tzv. Východního rozšíření EU. V metodologické části je následně vybrána použitá dílčí teorie, tedy liberální intergovernmentalismus, a stejně tak jsou v ní již rozebrány základní závislé, intervenující a nezávisle proměnné. Následující dvě kapitoly práce již reflektují samotnou užitou teorii, když první z nich se věnuje turecké domácí scéně a postavení AKP v jejím rámci, přičemž si především všímá racionálního chování jejích vedoucích představitelů, které se projevilo při samotném založení této strany. Následné dvě podkapitoly této části práce se věnují vztahu AKP se zájmovými podnikatelskými skupinami a veřejnému mínění a jejich pohledem na EU. Druhá kapitola se již...
|
|
|
Teoretická reflexe integrace Islandu do EU: neofunkcionalismus a liberální intergovernmentalismus
Nežiková, Terézia ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce Teoretická reflexe integrace Islandu do Evropské unie: neofunkcionalismus a liberální intergovernmentalismus pojednává o integraci Islandu do Evropské unie a snaží se tento případ analyzovat v kontextu dvou teoretických přístupů, neofunkcionalismu a liberálního intergovernmentalismu. Island od vzniku samostatného státu v roce 1944 zastával tradičně izolacionistický a euroskeptický postoj. Až v roce 1970 se stal členem Evropského sdružení volného obchodu. Postupně došlo k zintenzivnění vzájemných vztahů a prohlubování integrace účastí v Evropském hospodářském prostoru a Schengenské úmluvě. Po ekonomické krizi, která v roce 2008 na Islandu udeřila s neobvyklou silou díky riskantním krokům tamních bank, se nově zvolená vláda rozhodla učinit historický krok a požádat o členství v Evropské unii. V první části práce je proveden rozbor zahraniční politiky a postavení Islandu v mezinárodních vztazích. Následně diplomová práce zkoumá integraci Islandu z pohledu tří různých aktérů, Islandu, členských států Evropské unie a Evropské unie samotné, nejdříve z teoretického hlediska a následně v empirické rovině. Na základě zjištěných poznatků by mělo dojít k potvrzení teoretických východisek jednoho ze dvou vybraných směrů.
|
|
|
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup
Pfeifer, Tomáš ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Grünvaldová, Tereza (oponent)
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup Abstrakt Tomáš Pfeifer V prosinci 1998 došlo k poměrně známémů setkání francouzských a britských představitelů v městečku St. Malo. Výsledkem byla deklarace, jež je považována za počátek nejnovějšího období evropské integrace v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. Během několika měsíců byla vytvořena architektura oficiální evropské a bezpečnostní politiky, do jejíhož čela byl postaven Javier Solana. Tento vývoj navázal na desítky let stagnující evropské spolupráce v rámci Západeovropské unie i jiných více či méně formálních programů. Tato práce nahlíží na problém evropské bezpečnostní spolupráce z pozice Spojeného království, jež je nejen jedním z iniciátorů tohoto procesu, ale i (spolu s Francií) dominantním evropským vojenským hráčem a státem s bohatou historií a odpovídající komplexní zahraniční politikou. Britové byli po dlouhou dobu vnímáni spíše jako jakási brzda evropské integrace a jako nekonstruktivní člen EU; co tedy přimělo novou labouristickou vládu Tonyho Blaira změnit přinejmenším zdánlivě anglický přístup ke kooperaci, a to i v oblasti tak choulostivé, jakou je vysoká politika? Z celé řady teorií, jimiž by bylo možno tento problém analyzovat, byly vybrány dvě, pro něž je...
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
|
|
Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské unie
Průchová, Věra ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské Unie" zachycuje vývoj vnitřního trhu služeb EU s ohledem na nedávné snahy o úplnou liberalizaci tohoto trhu prostřednictvím přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. Do celého průběhu zasáhlo i východní rozšíření o deset nových zemí, které znovu zavedlo některá protekcionistická opatření ve formě přechodných období. Cílem práce je pokusit se rozebrat situaci na trhu služeb EU po přijetí deseti, respektive osmi zemí střední a východní Evropy a pochopit kroky, které vedly některé státy k ochranářským postupům. Pro větší srozumitelnost některých úseků práce jsem se v úvodní části pokusila vysvětlit důležité definice a pojmy, které čtenáři pomohou snáze pochopit další části statě. Navazuje kapitola, která ve stručnosti představuje historickou genezi vnitřního trhu služeb EU s důrazem na důležité mezníky ve formě uzavřených zakládajících smluv a dokumentů primárního, ale i sekundárního práva EU a jejich vyjednávání. Kapitolu uzavírá pojednání o úloze Soudního dvora Evropské unie, jeho rozsudcích, které měly zásadní vliv na svobodu služeb a teoretické zamyšlení nad rolí ESD v EU. Navazuje pasáž zachycující postupné vyjednávání směrnice o...
|
|
|
Evropská unie, vzorné Finsko a váhavé Švédsko – minulost nebo realita?
Nedvědová, Anna ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Evropská unie je v současnosti jedním z nejvýznamnějších integračních seskupení na světě, sdružujícím už 28 relativně odlišných států, které také k integraci odlišně přistupují. Tato bakalářská práce zkoumá přístupy dvou z členských států Unie, Finska a Švédska. Cílem je rozhodnout, zda je i v současnosti platná častá percepce Finska jako vzorného a Švédska jako zdráhavého člena EU, a to v kontextu jejich přístupu ke Společné bezpečnostní a obranné politice. Teoretickým rámcem pro toto zkoumání je liberální mezivládní přístup Andrewa Moravcsika a především jeho část věnující se národním preferencím. Na vymezení teoretických východisek navazuje charakteristika identit Finska a Švédska a následně zhodnocení dosavadního průběhu evropské integrace v těchto státech. Třetí část se věnuje aktivitám Finska a Švédska v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU.
|
|
|
Theory of European Disintegration
Olšiak, Matúš ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Napriek tomu, že teoretická literatúra zaoberajúca sa otázkou európskej integrácie je nesmierne bohatá, opačný proces k nej - dezintegrácia - doteraz unikal pozornosti akademikov. Vo svetle najväčšej hospodárskej krízy od 30. rokov 20. storočia by však ďalšie ignorovanie tohto javu bolo chybou. Cieľom tejto diplomovej práce je rozbor vplyvných teórií európskej integrácie v snahe zistiť nakoľko sú schopné uchopiť a vysvetliť hypotetickú dezintegráciu Európskej únie. Takáto analýza nám zároveň môže poskytnúť fundament pre vytvorenie ucelenej teórie európskej dezintegrácie. Pri skúmaní sa diplomová práca zameriava predovšetkým na jav nacionalizmu, ako na jednu z najčastejšie spomínaných hypotetických príčin európskej dezintegrácie.
|
host ::
RSS.